Když byla vyhlášena tato soutěž, říkala jsem si, že to není nic pro mě. Nejsem soutěživý typ a úspěchů, které by se daly předložit „černé na bílém“ jsme doposud s Rendoušem moc nenasbírali. Když Pavel prodloužil termín, do něhož je možné posílat své úspěchy, kterých jsme spolu s Rendym díky vám jako tým dosáhli, rozhodla jsem se také přispět s naším příběhem a touto cestou zároveň poděkovat.
Nejde o to, jestli vám za úspěch darují diplom nebo pohár. Je důležité, že po něm máte už navždy dobrý pocit, dobrou náladu a krásné vzpomínky.
Letos v létě jsme se s rodinou vydali sjíždět Vltavu na raftech. Nikdy předtím jsme to nezkoušeli a nevěděli jsme, do čeho jdeme. Čtyři dny na raftech, spaní v kempech pod stanem, bylo to moc fajn. Každý, kdo zjistil, že si s sebou bereme i padesátikilového ridgebacka, myslel, že jsme se zbláznili. Obvyklá otázka zněla: „To se tam s ním budete otravovat?“
Já ovšem vím, že díky Herolticím můžu vzít svého psa kamkoliv s sebou, třeba i na vodu. Přesto, že zrovna není jejím milovníkem, ale kvůli nám to udělá. Já už se nikdy nebudu otravovat se svým psem, já jsem otrávená, když jsem bez něho!
A za to vděčím hlavně vám. Díky! Přikládám i foto z výletu :)
Zdravíme a těšíme se brzy na viděnou
Jarka a Rendy